Kombinace bot Prabos Phantom Mid a ponožek Faramugo Arktida

Fotopříběh Jezevce z Bunkrovky + zkouška vybavení z APMsport.cz

Protože mám volno, rozhodl jsem se vyrazit po linii lehkého opevnění v Lužických horách. Jak již je to obvyklé vyrážím s kamarádem. Z Nového Boru vláčkem na Jedlovou.

Hned pár metrů od nádraží zde začíná dvojitá linie lehkého opevnění vystavěná před 2. světovou válkou. V celé ČR bylo vystavěno víc než 10 000 lehkých bunkrů, které byly na nejvíce exponovaných místech nahrazeny liniemi těžkého opevnění. Zde bylo vybudováno asi 200 těžkých objektů a 12 dělostřeleckých tvrzí. 

První bunkr asi 100 metrů od nádraží v lese. Vzhledem k tomu, že několik dní předtím pršelo všude bylo i dost mokro. Jsem zvědav, jak si s tím moje boty Prabos Phantom Mid GTX poradí. Na tuto výpravu jsem Prabosky doplnil o merino ponožky Faramugo Arktida.

Bohužel jsme se do prvního bunkru nepodívali, protože byl zamčený.

Na fotce můžete vidět jak vypadaly mřížová vrátka, která byla první překážkou vstupu. Ten je chráněn střílnou pro obranu vstupu, která je umístěna naproti vrátkům. Dále pak byli v kolmé zdi pancéřové dveře, které chránily osádku bunkru. 

Nadšení prohlídkou prvního bunkru jsme vyrazili dál. 

Někteří lidé si tyto bunkry pořizují jako chaty nebo k rekreaci a starají se o ně. 

Zde můžete vidět zachovalý spojovací zákop, který nový majitel bunkru zpevnil kamennou zídkou a tak mu vznikl krytý prostor pro ohniště.

Jeden z dalších bunkrů byl otevřený a tak jsme neváhali a vydali se ho prozkoumat vevnitř. 

Osádku takového bunkru tvořilo 7 vojáků. Velitel, zástupce velitele, obsluha vzduchotechniky, 2 střelci z kulometu a 2 jejich pomocníci. Dnes si toto můžeme jen stěží představit, protože prostor bunkru uvnitř je opravdu stísněný. My jsme našli jen vytrhané dřevěné obložení a vznikající krápníky.

A pak jsme pokračovali dál, cestou, necestou. Viděli mnoho zdánlivě podobných pevnůstek. Lidi jsou kreativní a tak když už jim tam něco takového stojí, dokáží to různě využít. Třeba jako podnožku pro kazatelnu. 

Cesta nás zavedla i do blízkosti přehrady Chřibská…

Celá oblast je bohužel velmi zasažena kůrovcem a tak jsou lesy ve velkém káceny. Místy je to velmi smutný pohled. Co nás ale potěšilo velmi bylo asi 20-hlavé stádo jelenů, které jsme při našich toulkách potkali.

Jedno z dalších zastavení bylo u bunkru číslo 30, který podle dochovaných pramenů navštívil i Adolf Hitler. Bunkr je uzavřený, a očividně se ho někdo snaží opravovat.

Dále už se naše putování po bunkrovce pomalu chýlilo ke konci a hledali jsme pěkné místo na přespání.

Vítejte v hotelu U Jezevce… Má milión hvězdiček…. 

Večer se docela ochladilo, přišla řada na čaj a kalhoty Faramugo Surval. Díky tomu, jak jsou široké jsem si je úplně v klidu přetáhl přes maskáče a získal tak super izolaci od vlhka ze země i proti větru, který občas přicházel.

Spaní v hamace bylo jako vždy super, od zimy mě izolovala nafukovací karimatka značky Husky, která byla zároveň i zárukou pohodlí.

Ráno už nám toho moc nezbývalo. Sbalili jsme svých 5 švestek a vyrazili na autobus domů. 

Co říct nakonec? Byly to krásně strávené 2 dny uprostřed přírody. Mám rád kvalitní vybavení, ať už jsou to boty nebo funkční oblečení. Bez toho si nedovedu představit pohodový pobyt v přírodě. 

Na začátku jsem mluvil o ponožkách Faramugo Arktida, které jsem si na tuhle cestu vybral k vyzkoušení. Ponožky jsou primárně určeny jako zimní ale i v počasí kolem 10-15°C vám udělají velmi dobrou službu. Měl jsem je celou dobu na nohou a můžu říct, že jsem s nimi byl velmi spokojený. V botě neklouzaly, příjemně vyplnily a změkčily botu a tak mi daly pocit velkého pohodlí. 

Nyní už je to ale opravdu všechno, rád bych se s Vámi na těchto řádcích rozloučil, poděkoval že jste dočetli až sem a někdy příště u fotopříběhu nashledanou. 

Jezevec